Společnost PRIMA BILAVČÍK v letošním roce slaví 30. výročí svého založení. Tuto událost také připomněl Den otevřených dveří, který se ve firemních prostorách v Uherském Brodě konal 12. dubna 2022.
Den otevřených dveří byl zahájen přivítáním hostů v prostorách školicího centra PRIMA AKADEMIE, kde také proběhla dopolední část programu, jenž zahrnoval představení novinek v oblasti měřicí techniky a vyhodnocovacího softwaru. Z horkých novinek ve firemním portfóliu můžeme zmínit sortiment komunálních měřidel italského výrobce DASQUA nebo optický přístroj SYLVAC určený pro přesné bezdotykové měření válcovitých dílů. Představeny byly rovněž metrologické služby, které nabízí pořádající společnost, stejně jako připravované odborné kurzy PRIMA AKADEMIE.
Odpolední program zahrnoval exkurzi v kalibračních a měřicích laboratořích, kde se zákazníci mohli seznámit s měřicí technikou naživo a pohovořit s přítomnými odborníky o měřicích technologiích i konkrétních možnostech jejich využití ve vlastní praxi. Velký zájem byl například o informace o měřicích ramenech a laserových trackerech FARO či o již zmíněném optickém skeneru SYLVAC. Bohatá diskuse s ukázkou měření a o možnostech jeho vyhodnocení se rozvinula u také u počítačového tomografu WERTH.
Den byl zakončen společnou večeří s doprovodným programem v hotelu Monde. V jeho rámci se hosté mohli od Marty Kondrové, vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea, dozvědět, jak je to s tradicí pálení slivovice na Slovácku, nebo si vyzkoušet své znalosti ve vědomostní soutěži na způsob Hospodského kvízu. A samozřejmě zůstalo dost času i na společné debaty nejen o metrologii. Večerní setkání bylo také příležitostí ke krátkému rozhovoru s panem Petrem Bílavčíkem, ředitelem a zakladatelem společnosti PRIMA BILAVČÍK, s.r.o., jemuž jsme položili několik otázek.
Pane Bílavčíku, jakou jste měl vizi, když jste firmu v roce 1992 zakládal? Nakolik se vaše tehdejší vize shoduje se současností?
P. Bílavčík: Dalo by se říci, že moje vize se naplnily více, než jsem čekal, ale hrubé rysy byly jasné už od počátku – to znamená nabízet nejen prodej měřicí techniky, ale ruku v ruce s tím i servis a kalibrace. Zpočátku jsme také řešili, jak vůbec poskládat náš sortiment, ale cílem bylo, aby zákazník v našem portfóliu našel většinu prostředků, které potřebuje pro svá měření a zajištění kvality výroby.
Co vás během této doby nejvíce překvapilo?
P. Bílavčík: Překvapilo mě totéž, co asi většinu podnikatelů. V roce 2008 to byla finanční krize, na jakou do té doby náš trh nebyl zvyklý. Tak velká krize byla studenou sprchou pro všechny. Potom v roce 2020 covid a v roce 2022 válka na Ukrajině. To jsou tři nemalé šoky, s kterými jsme se museli nebo musíme vypořádat.
Čeho si ve firmě nejvíce vážíte a na jaký svůj úspěch jste nejvíce hrdý?
P. Bílavčík: Jsem hrdý na své lidi, stálice ve firmě, kteří jsou zde se mnou od počátku. Jsem hrdý na to, že se firmě daří. Vážím si ocenění v soutěži Podnikatel Zlínského kraje, kam mě mimochodem přihlásili moji zaměstnanci. Vážím si toho, že jsem se dostal také do finále soutěže Podnikatel roku.
Jaká je vaše vize pro budoucnost, řekněme na dalších 30 let?
P. Bílavčík: Moje vize hodně zchladil covid a zejména válka. Doba je velmi složitá a nikdo neví, co se stane, ale máme své sny, které chceme dotáhnout do cíle a uskutečnit je. V posledních dvou letech nás samy kontaktovaly věhlasné firmy z oboru, které měly zájem o to, abychom je zastupovali, a to je pro naši společnost velká pocta. Máme tedy zkušené obchodní oddělení, poskytujeme služby v oblasti kalibrace a měření, a tak snad zbývá už jen nějaký měřicí přístroj také vyrobit… A v neposlední řadě už mám také následovníka – svého syna –, který se již ve firmě začíná etablovat. Mít firmu komu předat, to je pro mne příslibem jasné budoucnosti.
Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se vše podaří.
A protože zájem zákazníků o účast na Dni otevřených dveří byl opravdu velký, další podobně zaměřené akce budou následovat.
O společnosti PRIMA BILAVČÍK
PRIMA BILAVČÍK, s.r.o., je nezávislý dodavatel délkové měřicí techniky v České republice. Nabízí veškerá měřidla geometrických veličin od ručních dílenských měřidel až po nejsofistikovanější automatizovaná měřicí zařízení. V rámci výhradního zastoupení pro Českou republiku dodává multisenzorové souřadnicové stroje WERTH Messtechnik (Německo), mobilní souřadnicové stroje a 3D skenery FARO (USA) nebo konturografy a kruhoměry ACCRETECH (Japonsko), jakož i měřicí techniku od desítek dalších renomovaných výrobců.
Součástí firmy je akreditovaná kalibrační laboratoř č. 2318, která provádí akreditované kalibrace v oborech délka, úhel, teplota, vlhkost, tlak, hmotnost, moment síly, elektrické veličiny, síla, stejně jako kalibrace počítačových tomografů a souřadnicových měřicích strojů. V akreditované zkušební laboratoři č. 1731 provádí zakázková měření na strojích, které zaručují nízkou nepřesnost měření a jejichž přesnost je navázána na národní etalony.
PRIMA AKADEMIE poskytuje služby školicího střediska a pořádá metrologické semináře, kurzy či workshopy.
K zákazníkům patří největší tuzemské společnosti jako ŠKODA AUTO, BOSCH DIESEL, Continental Barum, Siemens nebo Česká zbrojovka.
Autor: Ing. Pavel Marek, e-mail: notes@seznam.cz, mobil: +420 737 523 674
Pro: Metrologie.cz
Už ani ten kilogram není, co býval. Zlehčil se. Čas natolik „ohlodal“ kovový prototyp, že vědci určili NOVOU DEFINICI ZÁKLADNÍ VÁHY. Jak je na tom metr? A jak hodina?
Při pečení vánočního cukroví tu odchylku asi nezachytíme, nicméně je dobré vědět, že nastala. Pečlivě střežený prototyp pravého kilogramu, odlitý ze slitiny platiny a iridia, se ve francouzském Sèvres za víc než 100 let své existence zmenšil.
O 50 miligramů. Tedy asi o zrnko písku. Přesto vědci považují odchylku za závažnou a nově bude kilogram odvozen od Planckovy konstanty. Tedy matematicky. Je to trochu těžší na představu než pevný váleček přezdívaný „Velký K“, ale smrtelníci prý změnu nepoznají. „Změny nebudou v každodenním životě viditelné,“ ujišťuje fyzik Jens Simon. Přesné měření je přitom pro lidstvo odjakživa zásadnější, než si obvykle připouštíme. „Kdyby starověký stavitel nepřišel na předepsané porovnání základní míry lokte k vládci, za trest by ho popravili,“ připomíná současný světově úspěšný obchodník s vysoce přesnými měřicími přístroji Petr Bilavčík z Uherského Brodu.
Loket Egypťana
Ani pyramidu by nebylo možné postavit bez jasné délkové jednotky. Egypťané proto stanovili míru jednoho lokte. Od ohybu ruky po konec prostředníčku to bylo přibližně 53 centimetrů. Což svědčí o nevelkém vzrůstu poddaných krásné Kleopatry, protože „pražský loket“ byl za Přemysla Otakara II. přesně 59,1 cm a v roce 1268 se stal první oficiální měrnou jednotkou našeho území. Fungovalo také zrno ječné (0,494 cm) a stopa moravská (29,59 cm) byla kratší než stopa česká (29,635cm).
Nejdůležitější zlom nastal v roce 1871, kdy jsme se začali s ostatními poměřovat podle metru. Původní délka byla odvozena jako desetimiliontina délky poledníku, byl zhotoven originál v podobě platino iridiové tyče a každý členský stát soustavy dostal svou kopii. Později byl metr upřesněn na 1 650 763,73násobek vlnové délky záření atomu kryptonu a v roce 1983 na délku, kterou urazí světlo ve vakuu za určitý zlomek sekundy. Nic si z toho nicméně ne dělají ve Velké Británii ani v USA, kde se stále hraje na míle (1 609,344 metru). „Jeden akr rolník obdělal za den, když nám něco spadne do vody, také si to lépe představíme dvě stopy hluboko než 60 centimetrů hluboko. Tyhle míry mají svou logiku,“ píše ve své knize americký spisovatel John Marciano na obhajobu starých pořádků.
Čas spát, čas vstát
Diskuse se naopak nepřipouští v určování času. Na celém světě má den 24 hodin, každá hodina 60 minut a každá minuta 60 vteřin. Šedesátková soustava vznikla v Sumeru a Akkadu, tedy v hlavách Babyloňanů nejpozději tři tisíce let před naším letopočtem.
Skutečně přesné měření času se stalo zásadním v době mořeplaveckých objevů, kvalitní chronometry stály jako třetina lodě a Angličané je odmítali prodávat konkurenci, tedy dalším oceánským velmocem. Dnes jsou nejpřesnější atomové hodiny, které se rozcházejí maximálně o sekundu za miliony let. Bez jejich míry se obejdou prakticky už jen mizející pralesní kmeny. Tito divocí lidé vítají dobrodruhy větou: „Vy máte hodinky, my máme čas.“ A smějí se.
Teplotní konkurence
Měřit teplotu lze podle dvou jasných referenčních bodů. Jedním z nich je nula. Přesto neexistuje světově jednotné měření. Anders Celsius, nám nejlépe známý švédský fyzik, si vytyčil jako nulu bod varu vody při tlaku vzduchu 1 013 hPa a bodem 100 bylo tání ledu za stejných podmínek. Mezitím vystavěl 100 stejných dílků. Stupnici později otočil jeho krajan Carl Linné a podle toho dodnes měříme teplotu.
Německý fyzik Gabriel Fahrenheit si určil body jiné, teplota 0 stupňů je nejnižší teplota, které se mu v roce 1724 podařilo dosáhnout (smícháním chloridu amonného, vody a ledu), 98 stupňů je teplota lidského těla. Řídí se pod něj USA. Vědecká obec dává přednost třetímu pánovi. Je jím William Thomson, známý pod šlechtickým jménem lord Kelvin of Largs. Tento Skot určil, že nelze jít pod teplotu 273,15 stupňů Celsia, a ta je pro něj nulou.
My smrtelníci naštěstí umíme upéct štrúdl i s příměsí surovin od oka, v čase si vy pomoci akademickou čtvrthodinkou a teplotu ošálit acylpyrinem.
text: Jakub Hlaváč
Posledných tridsať rokov je priamym účastníkom týchto zmien aj Petr Bílavčík prostredníctvom vlastnej spoločnosti Prima Bilavčík, s. r. o. V rozhovore sa dozviete, ako sa podľa jeho názoru mení trh s meracou technikou, a aj o dvojici zariadení, ktoré v Českej republike ani na Slovensku nemajú konkurenciu.
V tomto roku oslavuje firma Prima Bilavčík tridsať rokov pôsobenia na trhu. Čo považujete za najvýznamnejšie míľniky v histórii firmy?
Momentů, které se zpětně ukázaly jako přelomové, jsme za ty tři dekády zažili hodně. Jeden z nich přišel okolo přelomu tisíciletí, kdy jsme ke stávajícímu portfoliu postupně začali přidávat sofistikované systémové stroje a software od předních světových výrobců jako Werth, Faro, Accretech apod. Možná ještě významnějším zlomem byla změna filozofie společnosti o dalších několik let dříve. Z prodejce měřicích technologií jsme se transformovali na poskytovatele komplexních metrologických služeb. Dnes umíme nejen navrhnout řešení, dodat měřicí zařízení a následně zajišťovat jeho servis i kalibraci, ale navíc děláme pro zákazníky pravidelná metrologická školení a pod obchodní značkou „Online metrolog“ dokážeme zajistit komplexní služby metrologa v závodě. Svým způsobem lze považovat za milník také to, že se mi podařilo dát dohromady skupinu odborníků, která je základem naší firmy a dokáže řešit ty nejsložitější technické úkoly.
Aké sú aktuálne trendy v meracej technike?
Zaprvé je to vznik a rozvoj velmi pokročilých měřicích strojů, jako je například CT německého výrobce Werth. Druhým silným trendem je důraz zákazníků na kvalitní a rychlý servis dodaného zařízení. Firmy se už přesvědčily, že sebelepší měřicí stroj je jim k ničemu, pokud má časté a dlouhé servisní odstávky. A konečně je to outsourcing metrologie jako kompletní služby včetně všech zodpovědností a pravidel, tedy to, co nabízíme pod značkou Online metrolog.
Dôležitou súčasťou implementácie Priemyslu 4.0 je aj dôraz na kvalitu výrobkov a výrobných procesov. Aký vplyv má tento trend na požiadavky týkajúce sa meracej techniky?
Odpověď je obsažena již ve vaší otázce. Prvotním předpokladem řízení kvality výrobků je vybavení závodu kvalitní, spolehlivou a přesnou měřicí technikou. Je to i záležitost prestiže – na potenciální zákazníky dnes stěží uděláte dobrý dojem, pokud jezdíte luxusní limuzínou, ale na oddělení kvality ve vaší firmě povrzává 15 let starý neudržovaný stroj. Dalo by se to přirovnat k závodům F1. Těžko si představit, že by se časy formulí měřily dosluhujícím budíkem z nočního stolku. Vždyť výrobní procesy a rychlost dodávek dnešních průmyslových podniků se v jistém smyslu podobají preciznímu soukolí závodů F1. Pojem Průmysl 4.0, respektive v našem případě Kvalita 4.0, je často vnímán ryze technicky, jako plná automatizace s využitím nejmodernějších IT technologií. Je to ale především změnový proces, který si musí každý manažer v průmyslu nejprve ujasnit ve vlastní hlavě a pochopit všechny souvislosti. Technologicky pokročilá kontrola kvality k tomu neodmyslitelně patří.
Ako jediní v Českej republike a na Slovensku máte akreditované pojazdné laboratórium. Aké je jeho využitie a technické vybavenie?
Toto unikátní zařízení, u nás již druhé v pořadí, má plné vybavení stálé laboratoře a lze jej připravit pro nejrůznější měřící či kalibrační úlohy přímo u zákazníka. Jednoznačnou výhodou je minimalizace ztrátových časů a odstranění rizika poškození či ztráty měřidel při svozech. Návaznost na tuto mobilní laboratoř má i naše služba poskytování externího metrologa. Máme zpracovaný speciální akreditovaný postup provádění kalibrací a převzetí kompletních metrologických povinností v závodě zákazníka.
Ďalšou vašou pýchou je centrum počítačovej tomografie. Aké merania v ňom realizujete?
Tomografické centrum u nás ve firmě se dynamicky rozvíjí. Jedná se o přelomovou techniku měření, která je stokrát rychlejší a v jednom měření generuje daleko větší objem dat než tradiční postupy. Počítačovou tomografií lze řešit i úlohy, na které bychom museli konvenčními metodami používat širokou škálu zařízení a v mnoha případech by měření bez zničení dílu nebylo vůbec možné. Vedle průmyslu nacházejí CT stroje Werth uplatnění také v oblasti historie, stavebnictví, dřevozpracujícího průmyslu, elektrotechnickém průmyslu a jinde. Kromě samotného měření totiž umožňují také analýzu a digitalizaci předmětných dílů. V průmyslu se k těmto výhodám přidává ještě 100 % online kontrola přímo ve výrobním procesu, jak jsme o tom už hovořili v souvislosti s Průmyslem 4.0. Mimochodem, byli jsme první firmou v regionu, která dokáže takového CT zařízení akreditovaně kalibrovat, školit i servisovat. To vše je podpořeno certifikátem od Úřadu pro jadernou bezpečnost.
Veľa úsilia venujete spomínaným školeniam – museli ste pre pandémiu koronavírusu meniť ich obsah, resp. formu?
Kontinuální vzdělávání zaměstnanců nabývá na významu, protože se stoupající náročností technologií rostou také nároky na obslužný personál. Nejhorší investicí je koupě výkonného stroje za desítky milionů, který nakonec obsluha využívá sotva na 10 % jeho potenciálu. Naše Prima Akademie je orientovaná na oblast metrologie jako celek, tedy nejenom na kalibrace, ale i na měření dle výkresové dokumentace, normy a podobně. Školení provádíme prezenčním způsobem, v současné době samozřejmě za dodržování všech hygienických opatření. Na dálku by to ani dost dobře nešlo –klademe totiž důraz na zapojení praktických ukázek, nebo v některých případech i začlenění praktických úkolů. Pro tento účel jsme vybudovali školicí středisko vybavené moderními technologiemi včetně propojení na jednotlivé stroje, což umožňuje zadávat úkoly ze školicí místnosti přímo do strojů v laboratořích.
Súčasťou ponuky je aj e-shop meracej techniky. Je to stále skôr doplnková služba pre jednotlivcov, alebo si už zákazníci zvykajú nakupovať tovar priamo bez komunikácie s obchodnými zástupcami?
Online byznys prošel za posledních pár let nepředstavitelným rozvojem, který pandemie ještě urychlila. Před pár lety si většina z nás neuměla představit, že si budeme objednávat oběd nebo vajíčka do lednice po internetu. Dlužno ale říct, že svět běžných spotřebitelů a svět nákupních oddělení velkých společností se v tomto ohledu diametrálně liší. Navíc jsme firma, která se z větší části zabývá prodejem systémových strojů, a ty si bez série osobních konzultací zatím objedná málokdo. Přes e-shop v současné době prodáváme převážně menší měřidla, nicméně očekávám, že ve střednědobém horizontu i zde dojde k výraznému posunu. Třeba v Německu se už dnes přes internet docela dobře prodávají některé typy průmyslových strojů nebo dopravních prostředků a náš obor bude nepochybně dříve či později tento nezvratný trend následovat.
Vybudovať úspešnú firmu je nielen časovo, ale aj finančne náročné. Využili ste počas svojho dlhoročného podnikania niektoré z projektov európskych fondov, resp. iné druhy dotačných programov?
Jako podnikatel logicky přemýšlím nad tím, jak dotace, když už tady jsou, využít k dalšímu rozvoji byznysu a posílení konkurenceschopnosti. V minulosti jsme už několik dotačních titulů využili a nyní zkoumáme, jak bude pro naše potřeby využitelný plán rozvoje státu pro další dotační období.
Ako by ste zhodnotili uplynulý rok a aké podnikateľské ciele ste si dali na rok 2022?
Uplynulý rok, respektive dva, vnímám jako jakousi vstupní bránu do nové éry. Zdaleka nejde jen o covid. Evropskou společnost i ekonomiku čekají v aktuální dekádě bezprecedentní změny, které mohou být konkrétně pro průmysl nepříjemné či dokonce bolestivé. Pokud jde přímo o naši firmu, plán na rok 2021 jsme splnili, byť s odřenýma ušima, a do aktuálního roku hledíme s mírným optimismem. Rok 2022 je rokem dvojek, musíme se proto snažit, abychom nebyli dvojka na trhu (smích). Ale vážně. Jako Evropa stojíme před velkými výzvami a já chci věřit, že se nám nakonec podaří uchopit téma udržitelnosti tak, abychom neztratili konkurenceschopnost, životní úroveň a sociální soudržnost, které nám po celé dekády mohl zbytek světa závidět.
Petr Bílavčík
Vzdělání a první pracovní zkušenosti před založením vlastní firmy sbíral ve strojírenském průmyslu, a to včetně několikaletého působení v zahraničí.
Hlavním opěrným pilířem jeho podnikání je rodina. „Každý, kdo pracuje s maximálním nasazením, jistě potvrdí, že bez pochopení a podpory rodiny se nedá jít kupředu,“ říká.
Stabilní zálibou je především folklór, proto má vedle rodného moravského Slovácka velmi rád také Slovensko, kde jsou folklorní tradice stále velmi živé. Dále je to cyklistika, lyžování a myslivost.
text Michal Múdrý / časopis Strojárstvo
Uherskobrodská firma byla oceněna u příležitosti 59. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 2017 získáním Zlaté medaile veletrhu.
Cena byla udělena za přístroj TomoScope XS v kategorii Inovace v automatizační technice. Jde o unikátní přístroj, který měří na bázi rentgenových paprsků, v tomto případě jde o kompaktní výkonný průmyslový CT skener.
Tento přístroj snoubí vysokou přesnost a velkou rychlost měření v řádech minut při velkém výkonu. Firma přístroj dodává od německého výrobce WERTH Messtechnik a doplnila ho o možnosti měření přímo ve výrobě za použití automatizačních prvků a robotů tak, aby byl v souladu s trendem průmysl 4.0. Jde o progresivní měřicí přístroj snižující náklady na kvalitu výroby.
Právě fakt, že jde již o pátou medaili, kterou firma PRIMA BILAVČÍK, s.r.o. získala v rámci účasti na MSV za posledních 12 let, je potvrzením správného směru uherskobrodské firmy. Byla tím ohodnocena poctivá a tvrdá práce všech kolegů, čehož si firma nesmírně váží.
Zdroj. Dobrý den s kurýrem
Když si přivezete americký vůz do Česka, nedivte se, že do něj nepasuje místní šroubek, mají tam totiž jinou metrickou soustavu, vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES Petr Bilavčík. Svou firmu Prima Bilavčík dovedl z malého rodinného podniku mezi evropskou špičku v oboru měřicí techniky, kalibrace a měření.
Metrologie není úplně známý pojem. Podle Petra Bilavčíka, zakladatele a majitele úspěšné firmy Prima Bilavčík z Uherského Brodu, se bez ní ale neobejdeme. Přesné měřicí přístroje potřebují strojírenské, hutní, nábytkářské nebo automobilové společnosti. Nový trend čím dál více využívají i policisté, projektanti, architekti nebo stavebníci.
„Metrologie existuje velmi dlouho. Už stavitelé v Římě chodili na porovnání lokte s panovníkem a ten, který nepřišel, byl sťat. Protože bylo potřeba, aby všichni měli stejnou míru. Když tesali kámen nebo kládu, museli mít správný rozměr,“ vysvětlil Bilavčík, známý také jako milovník folkloru, dlouholetý tanečník v souboru Oldšava nebo jeden z členů brodského Rotary klubu.
Dnes už je ale samozřejmé, že centimetr je stejně dlouhý u nás jako na druhém konci světa. Nebo ne?
Dalo by se to tak říci, ale ne všechny krajiny využívají stejnou metrickou soustavu. Používá se ve světě i jiná, a když pak přivezete americký vůz do Česka a nepasuje tam šroubek, tak si říkáte, proč tomu tak je. Mají tam prostě jinou soustavu a výrobek, který je běžný v Kanadě nebo jinde, si u nás nemůžete tak jednoduše opravit.
Jaká je role vaší firmy?
Metrologie je oblast, která se týká měření. My umíme měřit elektrické veličiny, teplotu, tlak, rozměry, hmotnost. Je to velmi široký obor, ale neděláme ho celý, to si neumím představit. Tedy zatím.
Kdo vás potřebuje?
Každá firma, která chce říci, že vyrábí kvalitní výrobky. Ale poznáte to třeba i v geodézii, kdy geometr něco vyměřuje a potřebuje k tomu například pásmo. Musí ho mít zkalibrované, aby věděl, že opravdu měří přesně. Metrologie je všude kolem nás, v obchodě si navážíte ovoce, na benzince tankujete benzin nebo vám u lékaře měří krevní tlak, to všechno má souvislost s metrologií. Doma také používáme metr a chceme, aby přesně změřil vzdálenost našeho plotu od sousedova. Ten kalibrovaný mít nemusíte, ale já ho mám.
Tam ale rozdíly milimetrů nehrají takovou roli jako jinde, je to tak?
Jistě. U výroby různých dílů jde o velkou přesnost. Když u fotoaparátu nasadíte objektiv, tak pěkně cvakne a je jasné, že ho takto přesně a kvalitně musel někdo vyrobit. Kdyby byl o dvě desetiny milimetru větší, tak ho nenasadíte. Všechno má své tolerance a přesnosti.
O jaké přesnosti dnes mluvíte?
Měřicí přístroje před dvaceti lety měřily v setinách milimetru. Dnes jsme se posunuli na desetiny mikrometru. Ne všechny průmysly takovou přesnost vyžadují, ale ve většině strojírenských provozů to tak je. Není žádnou výjimkou, když měříme i přesněji než mikrometr. Ale měření je jedna věc, přístroje druhá, ale třetí velmi podstatnou věcí pro měření jsou podmínky, za kterých měříte.
Jak to myslíte?
Každý materiál má svou roztažnost. Proto se čas od času stává, že když dlouho svítí slunce, tak se zvlní koleje, protože se nemají kam roztáhnout. A když se vrátíme ke strojírenství, tak prostředí, ve kterém měříte, je velmi důležité.
Vy se ale nezabýváte jen měřením, je to tak?
Máme několik odvětví. Dodáváme měřicí přístroje, provádíme kalibrace měřicích přístrojů, vzděláváme v oboru metrologie a provádíme servis měřicích strojů a přístrojů. Také máme měřicí laboratoř.
Od německé firmy Werth jste dostali několik ocenění za nejlepšího zástupce na světě. Čím to je?
Řekl bych, že celkovým přístupem. Velkou roli hraje odbornost a smysl pro preciznost. Snad nám trochu víc vniklo pod kůži i to, co říkal Tomáš Baťa: „Je jedno, co děláte, ale musíte to dělat nejlépe na světě.“
Čím se zabýváte v kalibrační laboratoři?
Jakýkoliv měřicí přístroj je potřeba podle zákona zkalibrovat, aby bylo jisté, že měří správně. My na to máme speciální sofistikované přístroje a odborníky. Naše specialisty nám závidí i v Německu. Jedním z našich přístrojů je třeba průmyslový tomograf CT, který má obrovskou přidanou hodnotu a umožňuje provést měření naprosto komplexně, mimořádně rychle a včetně analýzy vad materiálu, kde odhalí jeho nedostatky. Některé další přístroje máme jako jediní v republice a jezdí za nimi zákazníci ze vzdáleného zahraničí.
Kdy se s kalibrací setká běžný člověk?
Jeden častý případ známe. Když přijdete do restaurace a načepují vám pivo, tak se podíváte, jestli ho máte pod čáru. A ta čárka je zkalibrovaný půllitr.
Máte, podobně jako jiné firmy, nouzi o odborníky?
Máme, proto jsme postavili školicí středisko, kde mimo jiné zaměstnance školíme. Bez toho bychom se neobešli, protože profese, které potřebujeme, na trhu prostě nejsou. Přitom zkušený kvalitář umí s přístroji pracovat tak, že dokáže jejich hodnotu dokonale využít a pro zaměstnavatele je nepostradatelný a cenný.
V posledních letech se firmy hodně zajímají o trojrozměrné skenování. Můžete to vysvětlit?
Jde o měření ve třech souřadnicích metodou skenování. Když například někdo staví halu, potřebuje do ní zabudovat technologie. My ji digitálně naskenujeme, výsledek dostane zodpovědný projektant, který má zase naskenované technologie. Obě věci virtuálně proloží, umístí a naplánuje tak, aby například obsluha přístrojů měla kolem sebe dostatek místa. Tak například připravujeme prostory v Mladé Boleslavi.
Jak se to dělalo dříve?
Hala se zaměřila a projektant pak rozměrově propočítal vybavení. Věděl, že do deseti metrů se mu vejdou třeba tři stroje, lidi kolem nich potřebují tolik a tolik místa. Dnes to udělá tak, že má všechno digitálně zpracované a virtuálně si do haly naskládá všechno tak, jak potřebuje, je to podstatně rychlejší a komplexnější. To je ale jen jedna z možností využití skeneru.
Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Jaké je další?
V jaderných elektrárnách je například neskutečné množství potrubí a kabelů. Pokud máte digitální model elektrárny, tak máte i speciální programy, které vám tam potrubí navrhnou a nakreslí tak, že vede správně a nejkratší cestou. Nějaké skenery jsme prodali i policii.
K čemu?
Když se stane nehoda, přijde policista se skenerem, naskenuje místo činu a v té chvíli ho mohou pracovníci uklidit. Hotový 3D model pak umožní velmi přesně měřit a určovat, odkud kdo střílel. Program třeba dokáže podle rozstřiku krve analyzovat, odkud a v jaké vzdálenosti byla střela vedena.
Podobný princip se používá i v architektuře?
Ano, jde o velkoprostorové skenování laserem, kdy se paprsek laseru od materiálu odráží zpět. Tak můžeme naskenovat například budovu a upravovat ji. Třeba proto, že je zchátralá a chceme ji zmodernizovat. Totéž platí o památkářství, kdy můžeme takto naskenovat příkladně celý hrad. Památkáři to pak používají v prezentacích, kdy se můžete virtuálně projít všemi sály. Ale hlavně chtějí zachovat podobu pro další pokolení. Využití je široké, jako třeba i při stavbě tunelů, u záchranných složek a mnohé další.
Autor: Jana Fuksová
Dělí je od sebe „jen“ asi sto let, ale na pohled jakoby ty dvě technologie pocházely každá z jiného světa. Potahovou parní stříkačku vyrobila pražská firma Karel Řezáč a spol. pro uherskobrodské dobrovolné hasiče v roce 1912. Přístroje, se kterými se okolo stříkačky pohybuje Zdeněk Marek z firmy Prima Bilavčík, naproti tomu připomínají rekvizity ze sci-fi filmu. Dvojici modrých krabic na robustním třínohém stativu doplňuje záhadný ruční přístroj ve tvaru písmene T. Jedná se o laserové snímací systémy od americké firmy Faro a Zdeněk Marek s jejich pomocí vytváří digitální model historického stroje – jakousi trojrozměrnou obdobu technických výkresů.
Není to snadná práce. V očích nezasvěceného laika vypadá parní stříkačka jako vůz vezoucí velký kotel. Kromě členitosti tvarů se technik musel vypořádat také s dalším specifickým problémem: odlesky kovových povrchů. „Nejtěžší bylo skenování lesklých bronzových částí,“ říká Zdeněk Marek. Nakonec na bronz vyzrál použitím ručního skeneru Faro Freestyle 3D. Takto získaná data bylo následně nutné ještě zpracovat v počítači.
Největší výhodou přístroje Faro Freestyle 3D je právě to, že se při práci drží v ruce. Je dokonale mobilní a umožňuje snímat cokoliv od malých předmětů až třeba po velké odlitky. Zdeněk Marek obsluhuje skener pravou rukou, zatímco levou rukou přidržuje tablet, do kterého se přenášejí a rovnou se na něm vizualizují nasnímaná data.
Kromě pěti skenů ručním přístrojem provedl Zdeněk Marek také dalších 21 skenů stojanovým laserovým skenerem Faro Focus 3D-X330. Číslovka v modelovém označení vyjadřuje pracovní rozsah v metrech. Tolik nebylo zdaleka potřeba, stříkačka je menší než osobní auto. „Díky zabudovanému GPS přijímači přístroj vždy zná svoji polohu a na rozdíl od některých podobných řešení spolehlivě funguje i na ostrém slunci,“ přibližuje Marek přednosti tohoto zařízení.
Pro Zdeňka Marka bylo skenování stříkačky především zajímavým praktickým cvičením a zároveň příležitostí předvést možnosti technologie, kterou prodává. Význam akce je ale širší. „Naskenováním stříkačky jsme získali věrnou podobu parní stříkačky s přesností na setiny milimetru,“ vysvětluje Petr Bilavčík, jehož společnost patří k předním dodavatelům zboží i služeb v oblasti měření a metrologie. „Fakticky jsme se tak postarali o to, aby historický unikát zůstal zachován pro příští generace. Z digitálního modelu lze vyrobit fyzický model stříkačky v jakémkoliv měřítku, od velikosti krabičky cigaret až po jedna ku jedné.“ Není divu, že technologii od Bilavčíkovy firmy využívají také třeba památkové ústavy k digitální archivaci muzejních exponátů a dokonce i částí budov.
Stříkačka s trojčitým plnotlakým parním kotlem (zhotoveným firmou „Czermak Teplice“, jak informuje nápis uvnitř) sloužila v Uherském Brodě a okolí až do konce druhé světové války. O šedesát let později ji v ŽOS České Velenice CZ pečlivě zrekonstruovali díky finanční podpoře od uherskobrodského městského úřadu a fondu kultury Zlínského kraje. Od té doby stříkačka pravidelně vystupuje na jarmarcích, hasičských slavnostech a podobných akcích. V roce 1912 za ni Sbor dobrovolných hasičů v Uherském Brodě zaplatil 9400 korun. Dnes je cena historického unikátu nevyčíslitelná.
Autor článku: Petr Bílavčík, ředitel společnosti PRIMA BILAVČÍK, s.r.o.