Uherský Brod se 8. dubna 2026 stal centrem diskuse o budoucnosti českého obranného a výrobního sektoru. Třetí ročník konference Dny průmyslu, pořádaný společností Prima Bi-lavčík, potvrdil, že precizní metrologie a nekompromisní kontrola kvality jsou dnes zcela nezbytnou páteří moderní produkce. Program ukázal, že zatímco český průmysl disponuje špičkovými technologiemi a nápady, jeho největší brzdou zůstává roztříštěnost procesů a legislativní bariéry. 

Letošní ročník byl významný i z pohledu samotného organizátora, pro kterého je téma mě-ření a technické dokonalosti každodenním posláním: na začátku roku došlo k předání vedení firmy z otce na syna, když zakladatel Petr Bílavčík předal po třiatřiceti letech řízení svému synovi Martinovi. Ten v úvodu zdůraznil, že téma přesnosti a kvality – a to nejen v obranném průmyslu – není jen otázkou prestiže či efektivity výroby, ale v současné geopolitické situaci jde o kritický faktor pro zajištění bezpečnosti a lidských životů. Právě důraz na znovuobno-vení evropské soběstačnosti v oblasti obrany, postavené na technologické preciznosti, se stal červenou nití, která se táhla všemi příspěvky řečníků. 

Firmy jako pilíře krizové připravenosti
Aktuální výzvy průmyslového prostředí prezentoval Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který na konferenci zastoupil prezidenta svazu Jana Rafaje. Holou-bek tvrdí, že role soukromých společností spočívá v aktivní přípravě na využití technologií dvojího užití, které se prolínají celým průmyslem od strojírenství až po datovou komunikaci či transportní infrastrukturu. Podle jeho slov by měly být soukromé podniky základním pilí-řem jakékoliv národní krizové připravenosti. 
Svaz průmyslu v této souvislosti představil vládě deset základních kroků, mezi které patří například zřízení Národní rady pro odolnost ekonomiky, masivní debyrokratizace, zavedení odolnostních odpisů pro investice a zajištění energetické suverenity. 
Jiří Holoubek mj. konstatoval, že Česká republika netrpí nedostatkem technických schopnos-tí, ale spíše „deficitem koordinace a politické vůle“. Kritizoval také legislativu, která často blokuje inovace přímo ze zákona, například v oblasti veřejných zakázek. 

Bariéry na cestě k „obranné výhodě“
Major David Dobrovský z Univerzity obrany (UNOB) ve svém vystoupení pojmenoval klíčové problémy v přenosu nápadů do praxe. Upozornil také na alarmující fakt, že kapitola Minister-stva obrany vydává na vědu, výzkum a inovace pouze 0,29 % ze svého celkového rozpočtu, což je v době rychlého technologického vývoje vnímaného na ukrajinském bojišti zcela ne-dostatečné. 
Česká cesta k technologické suverenitě podle UNOB vyžaduje vytvoření jednotné obranně-inovační politiky a zřízení centrálního integrátora, který by fungoval jako národní „vstupní brána“ pro podněty z průmyslu. 
Major Dobrovský zdůraznil, že je nutné překonat kulturu minimalismu rizik ve veřejné správě a akceptovat, že v oblasti obranného výzkumu nemusí každý experiment skončit úspě-chem. Jako inspiraci uvedl zahraniční modely jako americkou agenturu DARPA nebo britskou DASA, které ukazují sílu programově řízených inovací s vysokou mírou flexibility. 

Umělá inteligence a virtuální „akustický deštník“
V technologické části konference představil Pavel Konečný ze společnosti Neuron Soundwa-re revoluční využití akustické umělé inteligence. Technologie, postavená na zpracování dat z miliardy nahrávek různých typů strojů, umožňuje nejen zvýšit efektivitu průmyslové výroby až o 15 %, ale nachází klíčové uplatnění i v obraně. 
Konečný popsal možnost vytvoření takzvaného akustického deštníku nad krajinou, kdy síť levných a energeticky nenáročných senzorů dokáže na základě zvuku detekovat drony typu Šáhed, které jsou pro běžné radary často neviditelné. Systém dokáže v reálném čase spočítat polohu, výšku i rychlost blížícího se stroje, což představuje sofistikovanou alternativu k im-provizovaným řešením používaným v současných konfliktech. 

Rentgenové oči moderního vojáka
Tobias Schröder ze společnosti Werth Metrology se věnoval problematice měření složitých vícemateriálových prvků. Zaměřil se na využití počítačové tomografie při kontrole vybavení moderního vojáka, od optických systémů na zbraních až po elektronické součástky v přil-bách. Schröder vysvětlil, že nově vyvinuté algoritmy pro korekci artefaktů umožňují přesně měřit plastové a kovové části v rámci jednoho skenování, což dříve znemožňovaly optické vady v obraze. 
Tato technologie je klíčová například pro detekci mikrotrhlin v držácích techniky nebo pro extrémně rychlou kontrolu baterií. V plně automatizovaných provozech trvá skenování jed-noho bateriového modulu pouhých 12,5 sekundy, což umožňuje stoprocentní kontrolu kvali-ty přímo v tempu výroby. 

Panelová diskuse
V reakci na vládní regulace v oblasti určování maximálních cen pohonných hmot, která vstoupila v platnost právě v den konference, Petr Koranda ze společnosti GE Aviation Czech připomněl, že firma je jedním z klíčových evropských center pro vývoj a testování technologií využívajících alternativní paliva. Jedním z nich je udržitelné letecké palivo (SAF - Sustainable Aviation Fuel), které se vyrábí z obnovitelných zdrojů, jako jsou použité rostlinné oleje, tuky nebo zemědělské odpady. Druhou cestou je projekt AMBER (InnovAtive DeMonstrator for hyBrid-Electric Regional Application), jehož cílem je vyvinout hybridní elektrický pohon pro regionální letadla o výkonu cca 2 MW, který bude používat vodíkové palivové články. 
Jan Homola ze společnosti Defence Consulting v rámci diskuse zmínil, že využití dronů na Ukrajině je bezpochyby zlomovou technologií, současně jde ale o mediální zkratku, která potlačuje význam konvenčních zbraní, jako je dělostřelectvo nebo obrněná technika. Až do konce března přitom platilo, že tyto zbraně vystřelily více projektilů než drony. Teprve minu-lý týden poprvé v historii válek došlo k situaci, kdy drony kvantitativně překonaly klasickou munici. Co se efektu týče, zde naopak dlouhodobě platí, že více než 90 % ztrát na lidech i technice mají na svědomí drony. 
Jan Homola byl současně posledním vystupujícím na konferenci. Ve svém příspěvku přestavil realitu moderního bojiště, především na příkladech z ukrajinského a iránského konfliktu, kterou vnímá jako příležitost a inspiraci pro výrobní průmysl. V úplném závěru svého vystou-pení pozval účastníky na konferenci DEFENCEO DUAL-USE Networking ve Škoda Auto v Mla-dé Boleslavi (10. 6. 2026), zaměřenou na firmy působící v dodavatelských řetězcích automo-bilového průmyslu, které hledají příležitosti pro uplatnění svého know-how a technologií v obranném průmyslu a 2. ročník manažerského kongresu DEFENCEO na MSV v Brně (7. 10. 2026). 

Prohlídka školních učeben a laboratoří Prima Bilavčík
Účastníci konference Dny průmyslu měli tradičně možnost prohlédnout si moderně vybave-né učebny Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Uherský brod, v jejíž aule akce probíhala, a také laboratoří firmy Primy Bilavčík. 
+++
Účastníkům konference děkujeme za účast, partnerům za spolupráci a těšíme se na viděnou na příštím ročníku konference. 

•    Společnost Prima Bilavčík patří k nejvýznamnějším hráčům v oboru české metrologie. Svým zákazníkům nabízí velmi přesné měření, ale i dodávky měřicích přístrojů
•    Důležitou součástí firmy je rovněž druhá největší kalibrační laboratoř v Česku, v níž se nachází široká škála přístrojů za stovky milionů korun
•    Zakladatel společnosti Petr Bílavčík letos ustupuje do ústraní, pozici generálního ředitele po něm přebíhá jeho syn Martin, který se chce zaměřit hlavně na rozvoj automatizace

Pokud potřebujete něco změřit opravdu přesně, obyčejný metr vám stačit nebude. V rodinné firmě Prima Bilavčík to vědí, takzvané metrologii se zde věnují už 33 let, přičemž kromě samotných měření či kalibrace měřících přístrojů pro zákazníky tyto nástroje i sami dodávají. 

Z původně skromných začátků se společnost postupně dostala do stavu, kdy umí řešit velmi specifická měření a poskytovat služby, jež na trhu rozhodně nejsou běžně dostupné. Díky tomu dnes lidé z Primy Bilavčík zvládnou změřit třeba geometrické a elektrické veličiny, hodnoty hmotnosti, tlaku či teploty. 
Jak přitom přiznává zakladatel firmy Petr Bílavčík, rozjezd podnikání v devadesátých letech minulého století byl poměrně složitý, jelikož tuzemský průmysl se po sametové revoluci nacházel v dosti špatném stavu a sehnat zákazníky bylo velice složité.

„Když jsem jednou přijel nabízet měřicí přístroje, šéf firmy mě dovedl do skladu, ukázal mi všechny jejich vlastní měřicí přístroje a řekl, že si je můžu vzít. Jedna velká továrna si zase objednala velmi specifický stroj, a když už jsme ho měli dodávat, oznámili mi, že od objednávky odstupují. Domluvil jsem si s nimi schůzku a na konci nepříjemného rozhovoru mi jejich nákupčí řekl: ‚Já vás zničím!‘ Vůbec jsem to nepochopil, a dodnes mi onen přístroj visí na zdi jako připomínka těchto dnes už úsměvných začátků,“ řekl pro Euro.cz Bílavčík.

Komplikovaná situace se zlepšila až kolem roku 1995, kdy se firmě podařilo najít několik důležitých odběratelů a kdy zároveň došlo už k alespoň částečné stabilizaci zdejšího průmyslu. Pro rozvoj podniku nicméně bylo zásadní i to, že postupně získával zastoupení od významných společností, jako je například Werth, který dodává špičkové multisenzorové měřicí stroje. Díky tomu byla uherskobrodská firma vůbec první v České republice, která začala nabízet optické měření ve 3D nebo službu průmyslového metrologického tomografu.

Nejnovější stroj virtuálně rozebere zbraň
Mezi hlavní klienty Primy Bilavčík lze najít firmy z různých průmyslových odvětví – strojírenství, automobilového průmyslu či nábytkářství. „Jsou to v podstatě všichni zásadní dodavatelé do průmyslu, s nimiž přímo obchodujeme nebo pro ně děláme alespoň některá měření. K největším zákazníkům patří například Bosch, Škoda, Barum, Siemens a další firmy z oblasti průmyslu. A protože český trh není velký, máme klienty také na Slovensku, v Polsku a v Rakousku,“ shrnul Bílavčík.

Ve výčtu nelze opomenout ani významnou českou zbrojařskou firmu, která si nedávno koupila jeden z nejvýkonnějších měřicích strojů v Česku. Šlo o zařízení průmyslové tomografie, tedy v podstatě něco podobného, jako je CT používané v nemocnici, díky němuž lékaři zjišťují stav tkání pacienta. 

„Do tohoto měřicího zařízení vložíte například zbraň a získáte kompletní vnější i vnitřní rozměry. Na jejich základě můžete odhalit materiálové vady nebo zbraň virtuálně rozebrat, protože každý materiál má trochu jiné vlastnosti. Výhodou je, že měření je až stokrát rychlejší a přesnější. O tyto technologie je tedy velký zájem, ale pořizuje si je jen pár firem, protože jsou poměrně drahé – stojí v řádech desítek milionů korun. Do Česka jsme zatím dodali řádově desítku těchto zařízení a další máme u nás ve firmě,“ uvedl Bílavčík.

Tomograf má samozřejmě širokou škálu využití a dokáže zvládnout měření i na základě velmi specifických požadavků zákazníků, kam spadá rovněž třeba skenování historických předmětů či dokonce hmyzu, přičemž na základě těchto skenů lze vytvářet jejich trojrozměrné modely. Zájem o takové služby je obrovský – stroj aktuálně pracuje zhruba deset hodin denně, je plně vytížený a za rok zvládne několik stovek zakázek.
I kvůli tomu Bílavčík a spol. zvažují pořízení druhého podobného tomografu, zatím jim v tom ale brání vysoké pořizovací náklady. Zařízení navíc spotřebovává velké množství energie, jež v současnosti není levná, a také vyžaduje schopné a dobře vyškolené pracovníky, které je problematické sehnat.

Provozování laboratoře stojí miliony korun ročně
Důležitou součástí služeb Primy Bilavčík je vlastní akreditovaná kalibrační laboratoř. Její zřízení bylo poměrně logickým krokem vzhledem k tomu, že prodávané měřicí stroje je samozřejmě potřeba pravidelně kalibrovat, aby zákazníkům sloužily co nejdelší dobu. A ačkoliv zpočátku byla laboratoř zaměřená hlavně na délku, respektive na stroje sloužící k měření délky, postupem času se její „schopnosti“ výrazně rozšiřovaly, takže dnes jde o druhou největší kalibrační laboratoř u nás, větší má už jen státní Český metrologický institut (ČMI).

„Výjimeční jsme především množstvím různých přístrojů a díky tomu i šíří poskytovaných služeb – takovou nabídku u nás nemá nikdo jiný než zmíněný ČMI. Je to opravdu široká škála a ani já z hlavy nedokážu vyjmenovat všechny obory. K těm základním ale patří délka, úhel, teplota, vlhkost, tlak, hmotnost, moment síly, elektrické veličiny a síla,“ zmínil syn zakladatele Martin Bílavčík.

Zřízení takto vybavené laboratoře bylo pochopitelně velice nákladné, jen samotné přístroje mají hodnotu přes sto milionů korun. Velmi náročné je ale i udržení akreditace. Na její provoz potřebují v Primě Bilavčík zhruba 35 lidí, kteří musí být pravidelně školeni, a stejně tak musí firma obnovovat strojové vybavení, protože jednotlivá zařízení samozřejmě postupně zastarávají.

„Každý rok je potřeba investovat značné prostředky, abychom fungovali na úrovni, kterou od nás zákazníci očekávají. Naše přístroje je navíc také nutné kalibrovat, což pro nás většinou provádějí jejich výrobci. Když se všechny tyto položky sečtou, dostáváme se na roční provozní náklady v řádu nižších jednotek milionů korun,“ vysvětlil Petr Bílavčík.
 

Práce ve firmě není pro každého
Komplikaci pro provoz i další rozvoj firmy představuje nedostatek kvalifikované pracovní síly. Stojí za tím například skutečnost, že Uherský Brod, kde společnost působí, je poměrně malé město. Mnoho uchazečů o zaměstnání sice podle zakladatele firmy na začátku přijímacího procesu působí dobře, ale práce či prostředí je později z různých důvodů nenaplňuje a raději odejdou dělat něco jiného. Některým zaměstnancům se například nelíbí, že musí pracovat v laboratořích, kde je celoroční teplota jen dvacet stupňů, což jim není úplně příjemné.

Pracovníkem Primy Bilavčík se navíc nemůže stát každý, protože daný člověk musí mít trochu specifický styl přemýšlení. „Musí například pochopit, že nelze ‚přemlouvat‘ přístroj, aby naměřil to, co chce. Jeho cílem musí být získat z přístroje údaje, které v něm skutečně jsou. V poslední době se nám každopádně osvědčilo zaměřit se na mladé lidi po škole, kteří nyní tvoří značnou část našich nováčků,“ nechal se slyšet Petr Bílavčík

Zásadním milníkem pro celou firmu je každopádně fakt, že v současnosti dochází ke generační obměně v jejím vedení. Zakladatele Petra Bílavčíka už na pozici generálního ředitele nahradil jeho syn Martin, který ve společnosti s přestávkami pracuje již mnoho let.

„Nebylo to takové klišé, že bych už od kolíbky věděl, že chci firmu převzít, ale větší část mého života k tomu prostě směřovala. Už během střední školy jsem začal ve společnosti pomáhat s různými jednoduššími pracemi na několik hodin týdně. Po vysoké jsem pak pracoval například v České zbrojovce a v leteckém průmyslu, a stále jsem se zabýval kvalitou strojírenských výrobků. V roce 2019 jsem se vrátil do Uherského Brodu a začal jsem pracovat s otcem. Protože nám to oběma vyhovovalo, ve firmě jsem zůstal a domluvili jsme se, že ji převezmu,“ vysvětlil.

Otec v rodinném podniku nadále působí jako prokurista, přičemž ono postupné předávání rolí probíhá právě letos – strategické záležitosti zatím oba Bílavčíkovi řeší společně, leč stále více běžných provozních věcí už řídí jen Martin. Zakladatel společnosti chce navíc z jejího vedení odejít do ústraní již v prosinci.

„Když jsem si před asi pěti lety uvědomil, že to musím někomu předat, ptal jsem se různých majitelů firem, jak to dělali, a vždycky jsem dostal stejnou odpověď – špatně. Podle mě je to i proto, že mnoho lidí si myslí, že firma musí fungovat stejně i nadále. To je ale nesmysl, protože každý člověk je jiný a současně se rychle vyvíjejí nové technologie, jako je třeba umělá inteligence a další automatizované procesy řízení. Aby tedy předání firmy nedopadlo špatně, musím co nejdřív zmizet do ústraní, aby můj mladý syn nebyl ovlivňován starým člověkem, jako jsem já,“ prozradil Petr Bílavčík.

S nedostatkem lidí pomohou nové technologie
Nový šéf Primy Bilavčík se chce zaměřit třeba na řešení situace okolo nedostatku lidí. Vylepšit by ji mělo zavedení některých automatizovaných systémů, na jejichž vývoji společnost intenzivně pracuje. I do poměrně konzervativního oboru metrologie navíc v poslední době vstupuje již zmíněná umělá inteligence, která by s nedostatkem lidí rovněž mohla pomoci.

„Samozřejmě chceme rozvíjet i další naše stávající technologie, ale není to jednoduché, protože každý podnik vnímá kvalitu jinak. V mnoha výrobních firmách se setkáte s tím, že žádnou kontrolu údajně nepotřebují, protože mají všechno v pořádku. Nakonec sice téměř všichni uznají, že kontrolu kvality potřebují, ale málokdo prosadí potřebnou investici. A právě na tom chci dál pracovat,“ doplnil Martin Bílavčík.

Své plány ohledně dalšího působení ve firmě má i jeho otec, který zde chce ještě nějakou dobu zůstat. „Budu se nyní věnovat hlavně vývoji a výzkumu. Přesunu se ale do jiné kanceláře a stane se ze mě už jen běžný zaměstnanec, který bude nadávat na nového ředitele, co si to zase vymyslel,“ uzavřel s úsměvem zakladatel firmy.

Byznys - Jan Boháč 
24. 11. 2025 
https://www.euro.cz/clanky/velmi-presne-mereni-i-kalibracni-laborator-rodinna-firma-prima-bilavcik-predstavuje-spicku-ceske-metrologie/hodnoceni/

Umělá inteligence a její využití v průmyslu bylo letošní téma konference Dny průmyslu organizované společností Prima Bilavčík v Uherském Brodě.

V pořadí druhá konference přilákala do zasedací síně budovy patřící místní střední průmyslové škole – mimochodem jedné z nejlepších u nás, jak se mohli účastníci během krátké exkurze o polední pauze přesvědčit – v areálu Slováckých strojíren několik desítek manažerů a vedoucích pracovníků z průmyslové praxe. To je ostatně asi největší benefit podobných konferencí – že se jich účastní lidé z praxe, kteří řeší konkrétní téma, jež má nebo může mít přímý dopad na jejich podnikání. Umělá inteligence (AI) v sobě skrývá pro mnohé nezasvěcené přímo netušené možnosti. A tak si pojďme říct, co konkrétního se účastníci březnové konference Dny průmyslu v Uherském Brodě dozvěděli.

Mezi prvními řečníky vystoupil organizátor akce Petr Bílavčík. „Přenos dat v průmyslu už dávno běží, ovšem u propojení s AI si říkáme, že je to nová revoluce. Pokud zapojíme AI do výrobního procesu ve větší míře, budeme se divit, jak vše půjde kupředu jiným způsobem,“ řekl mimo jiné. Připomněl také historii AI, která sahá až do roku 1956, kdy na toto téma začali vědci v Americe poprvé diskutovat. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaromír Rafaj zdůraznil, že jde o nástroj dynamičtější než jakýkoliv jiný. „Velký problém v zavádění AI a pokroku ve firmách je mindset,“ upozornil na hlavní úskalí Jaromír Rafaj a dodal, že v oblasti AI dochází k výrazné demokratizaci.
 

„Dřív znamenalo  zavádění AI buď obrovskou investici, nebo elitní klubový přístup. V současné době už je AI v mnoha firmách denní součástí života. Uplatnění nachází kupříkladu u prediktivní údržby, protože umí pracovat s obrovským kvantem dat, při automatizaci a optimalizaci výroby, protože v reálném čase vyhodnocuje stav a přizpůsobuje výrobu, u kontroly výroby díky vyhodnocování možných defektů z historických vzorků, při snižování energetické náročnosti a udržitelnosti, rovněž dokáže analyzovat a predikovat trh či chování zákazníka nebo definovat správný profil uchazeče o pracovní místo.“

A co by měly firmy, respektive jejich manažeři udělat? „Nelenivět a investovat do výzkumu,“ znělo stručné doporučení Jaromíra Rafaje. S tím souvisí i budoucí neodvratitelný vývoj na trhu práce. Některá pracovní místa sice zaniknou, ale zároveň vzniknou nová. „Vyžaduje to neustálé celoživotní vzdělávání. Všichni se musejí naučit pracovat s novými nástroji a manažeři by se měli věnovat rozvoji AI tak, aby každý pochopil její přínosy. Kdo nezačne, zpláče nad výdělkem,“ zakončil svůj příspěvek Jaromír Rafaj.

Tomáš Horáček ve svém příspěvku upozornil na fakt, že působení AI bude muset být zahrnuto do právního systému: „Zatím to je tak, že právo dohání vývoj a vymýšlí právní úpravu. AI sbírá data a na základě vlastní analýzy vytváří rozhodovací procesy. Jde tedy o skutečně inteligentní rozhodování, nebo o práci stroje? A co nastane, až se bude AI schopná učit a vědomě se sama rozhodovat, tedy když získá vůli a vědomí? Pak by měla být rovněž schopná nést odpovědnost za své rozhodování, protože může vyvolat jednání, které bude protiprávní. I z těchto důvodů se zvažuje definování statusu elektronické osoby.“ Nakonec Tomáš Horáček zmínil užití AI v diagnostice ve zdravotnictví a položil zásadní otázku: Kdo pak zodpovídá za chybnou diagnózu?

Bezesporu velmi přínosná byla panelová diskuze, k níž zasedli zkušení odborníci. Z Ústavu výrobních strojů a zařízení ČVUT v Praze přijel zástupce vedoucího ústavu pro rozvoj spolupráce Matěj Sulitka, který se přímo věnuje programování a učení AI pro uplatnění ve výrobních procesech průmyslových podniků. „Co se týče kvality výroby, můžeme pomoct v řadě oblastí. Zabýváme se zvýšením stability a kvality výroby, aby přesnost vyráběných produktů byla na stejné úrovni. Intenzivně řešíme například problematiku opotřebení nástrojů, což představuje významné úspory v provozních nákladech,“ vysvětlil Matěj Sulitka.
Dodal k tomu, že u firem je pro využívání AI, průběžné testování a zdokonalování modelů nezbytné odpovídající personální zajištění. Na člověku je, aby správně zformulovat úkol, a k tomu potřebuje dokonale znát vlastní svět. I proto ČVUT rozšiřuje magisterské studium a neustále inovuje, aby disponovalo nejaktuálnějším znalostním vybavením. Matěj Sulitka zároveň zdůraznil, že AI lze nejlépe uplatnit tam, kde je k dispozici nejvíc dat. A protože se časopis Reportáže z průmyslu zaměřuje i na malé a střední podniky, položili jsme Matěji Sulitkovi několik otázek týkajících se právě této oblasti.

Zavádění AI u velkých společností je samozřejmě spojeno s možností investovat velké prostředky, ale jak je to u malých nebo středních firem, které si to nemohou dovolit?
Úspěch je už to, pokud se tyto firmy dokážou posunout do fáze sběru dat a třeba i vybavit stroje nějakou přídavnou senzorikou. To je základní předpoklad, aby se nad těmi daty mohla začít stavět nějaká znalost. Malá či střední firma ale nemusí mít ve svém objemu výroby dostatečný zdroj dat k tomu, aby nad nimi mohla učit spolehlivé a robustní modely. Těm pak můžeme nabídnout využití testovacích infrastruktur testbedu a poskytnout jim model, jenž byl na základě dat vytvořených na strojích dotrénován. Pokud by to vaše čtenáře zajímalo, ať se na mě určitě obrátí, protože naše programy jsou cíleny přesně na to, aby pomohly malým a středním firmám implementovat do praxe prostředky strojového učení umělé inteligence. Je zřejmé, že pro malou firmu jde stále ještě o poměrně významný krok.

To, co vy děláte, jsou tedy nějaká univerzální řešení, která se dají použít pro různé typy výrob?
Samozřejmě nedokážeme obsáhnout všechny výrobní procesy, ale máme laboratoře vybavené obráběcími centry i řadou průmyslových robotů, díky nimž můžeme procesy replikovat nebo modelovat. Významnou podporou ve vývoji těchto modelů je využití simulačních prostředků, které jsou schopné vygenerovat množství umělých dat, na nichž se může velmi dobře a efektivně trénovat strojové učení. Jsou procesy, které můžeme realisticky provádět v laboratoři, sbírat data, modely na nich natrénovat a pak je přesadit do průmyslové praxe, kde už budou sbírat dedikovaná data a generovat užitečné odpovědi.

Málokdo má asi představu, kolik implementace umělé inteligence může stát a za jak dlouho se vrátí.
Zákazník už na začátku, když s požadavkem na AI přichází, musí vědět, že mu něco ve výrobě uniká, že něco ztrácí. Opotřebení nástrojů je evidentní, protože jsou nasazovány do výroby s nějakou předdefinovanou dobou životnosti danou doporučením výrobce nástrojů, kterou uživatel stroje ještě nějakým konzervativním způsobem zkrátí, aby si byl jistý, že mu nevzniknou zmetky ve výrobě. A když si firma spočítá, že v nákladech na nástroje má ročně řádově jednotky až desítky milionů korun a může na nich desítky procent ušetřit, je to významný hnací motor nějakého vývoje. Cena toho vývoje samozřejmě musí být přiměřená tomu, jaké úspory může aplikace přinést. Záleží také, jestli půjde o spolupráci s dotační podporou, nebo si to firma zaplatí sama, protože je to pro ni natolik cenné, že nemá smysl čekat na nějaký dotační program. Takže nedá se odpovědět paušálně a vždy záleží na tom, jak dobře je zformulováno zadání.

Krátké shrnutí na závěr. Společnost Prima Bilavčík, která po skončení konference pozvala zúčastněné k prohlídce nejmodernější měřicí techniky, již na tuzemském trhu zastupuje, poskytuje organizováním tematických konferencí podnikatelům velkou službu. U řečnického pultu se střídají odborníci, kteří mají k problematice co říct a kteří jsou zájemcům k dispozici i mimo oficiální čas. V přestávkách mezi bloky konference tak dochází k živým diskuzím, při nichž se probírají problémy z praxe. Nezbývá než se těšit na další, v pořadí třetí ročník Dnů průmyslu v roce 2026.

reportáže v průmyslu

Společnost PRIMA BILAVČÍK v letošním roce slaví 30. výročí svého založení. Tuto událost také připomněl Den otevřených dveří, který se ve firemních prostorách v Uherském Brodě konal 12. dubna 2022.

Den otevřených dveří byl zahájen přivítáním hostů v prostorách školicího centra PRIMA AKADEMIE, kde také proběhla dopolední část programu, jenž zahrnoval představení novinek v oblasti měřicí techniky a vyhodnocovacího softwaru. Z horkých novinek ve firemním portfóliu můžeme zmínit sortiment komunálních měřidel italského výrobce DASQUA nebo optický přístroj SYLVAC určený pro přesné bezdotykové měření válcovitých dílů. Představeny byly rovněž metrologické služby, které nabízí pořádající společnost, stejně jako připravované odborné kurzy PRIMA AKADEMIE.

Odpolední program zahrnoval exkurzi v kalibračních a měřicích laboratořích, kde se zákazníci mohli seznámit s měřicí technikou naživo a pohovořit s přítomnými odborníky o měřicích technologiích i konkrétních možnostech jejich využití ve vlastní praxi. Velký zájem byl například o informace o měřicích ramenech a laserových trackerech FARO či o již zmíněném optickém skeneru SYLVAC. Bohatá diskuse s ukázkou měření a o možnostech jeho vyhodnocení se rozvinula u také u počítačového tomografu WERTH.

Den byl zakončen společnou večeří s doprovodným programem v hotelu Monde. V jeho rámci se hosté mohli od Marty Kondrové, vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea, dozvědět, jak je to s tradicí pálení slivovice na Slovácku, nebo si vyzkoušet své znalosti ve vědomostní soutěži na způsob Hospodského kvízu. A samozřejmě zůstalo dost času i na společné debaty nejen o metrologii. Večerní setkání bylo také příležitostí ke krátkému rozhovoru s panem Petrem Bílavčíkem, ředitelem a zakladatelem společnosti PRIMA BILAVČÍK, s.r.o., jemuž jsme položili několik otázek.

Pane Bílavčíku, jakou jste měl vizi, když jste firmu v roce 1992 zakládal? Nakolik se vaše tehdejší vize shoduje se současností?
P. Bílavčík: Dalo by se říci, že moje vize se naplnily více, než jsem čekal, ale hrubé rysy byly jasné už od počátku – to znamená nabízet nejen prodej měřicí techniky, ale ruku v ruce s tím i servis a kalibrace. Zpočátku jsme také řešili, jak vůbec poskládat náš sortiment, ale cílem bylo, aby zákazník v našem portfóliu našel většinu prostředků, které potřebuje pro svá měření a zajištění kvality výroby.

Co vás během této doby nejvíce překvapilo?
P. Bílavčík: Překvapilo mě totéž, co asi většinu podnikatelů. V roce 2008 to byla finanční krize, na jakou do té doby náš trh nebyl zvyklý. Tak velká krize byla studenou sprchou pro všechny. Potom v roce 2020 covid a v roce 2022 válka na Ukrajině. To jsou tři nemalé šoky, s kterými jsme se museli nebo musíme vypořádat.

Čeho si ve firmě nejvíce vážíte a na jaký svůj úspěch jste nejvíce hrdý?
P. Bílavčík: Jsem hrdý na své lidi, stálice ve firmě, kteří jsou zde se mnou od počátku. Jsem hrdý na to, že se firmě daří. Vážím si ocenění v soutěži Podnikatel Zlínského kraje, kam mě mimochodem přihlásili moji zaměstnanci. Vážím si toho, že jsem se dostal také do finále soutěže Podnikatel roku.

Jaká je vaše vize pro budoucnost, řekněme na dalších 30 let?
P. Bílavčík: Moje vize hodně zchladil covid a zejména válka. Doba je velmi složitá a nikdo neví, co se stane, ale máme své sny, které chceme dotáhnout do cíle a uskutečnit je. V posledních dvou letech nás samy kontaktovaly věhlasné firmy z oboru, které měly zájem o to, abychom je zastupovali, a to je pro naši společnost velká pocta. Máme tedy zkušené obchodní oddělení, poskytujeme služby v oblasti kalibrace a měření, a tak snad zbývá už jen nějaký měřicí přístroj také vyrobit… A v neposlední řadě už mám také následovníka – svého syna –, který se již ve firmě začíná etablovat. Mít firmu komu předat, to je pro mne příslibem jasné budoucnosti.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se vše podaří.

A protože zájem zákazníků o účast na Dni otevřených dveří byl opravdu velký, další podobně zaměřené akce budou následovat.

O společnosti PRIMA BILAVČÍK
PRIMA BILAVČÍK, s.r.o., je nezávislý dodavatel délkové měřicí techniky v České republice. Nabízí veškerá měřidla geometrických veličin od ručních dílenských měřidel až po nejsofistikovanější automatizovaná měřicí zařízení. V rámci výhradního zastoupení pro Českou republiku dodává multisenzorové souřadnicové stroje WERTH Messtechnik (Německo), mobilní souřadnicové stroje a 3D skenery FARO (USA) nebo konturografy a kruhoměry ACCRETECH (Japonsko), jakož i měřicí techniku od desítek dalších renomovaných výrobců.
Součástí firmy je akreditovaná kalibrační laboratoř č. 2318, která provádí akreditované kalibrace v oborech délka, úhel, teplota, vlhkost, tlak, hmotnost, moment síly, elektrické veličiny, síla, stejně jako kalibrace počítačových tomografů a souřadnicových měřicích strojů. V akreditované zkušební laboratoři č. 1731 provádí zakázková měření na strojích, které zaručují nízkou nepřesnost měření a jejichž přesnost je navázána na národní etalony.
PRIMA AKADEMIE poskytuje služby školicího střediska a pořádá metrologické semináře, kurzy či workshopy.
K zákazníkům patří největší tuzemské společnosti jako ŠKODA AUTO, BOSCH DIESEL, Continental Barum, Siemens nebo Česká zbrojovka.

Autor: Ing. Pavel Marek, e-mail: notes@seznam.cz, mobil: +420 737 523 674
Pro: Metrologie.cz

Už ani ten kilogram není, co býval. Zlehčil se. Čas natolik „ohlodal“ kovový prototyp, že vědci určili NOVOU DEFINICI ZÁKLADNÍ VÁHY. Jak je na tom metr? A jak hodina?

Při pečení vánočního cukroví tu odchylku asi nezachytíme, nicméně je dobré vědět, že nastala. Pečlivě střežený prototyp pravého kilogramu, odlitý ze slitiny platiny a iridia, se ve francouzském Sèvres za víc než 100 let své existence zmenšil.

O 50 miligramů. Tedy asi o zrnko písku. Přesto vědci považují odchylku za závažnou a nově bude kilogram odvozen od Planckovy konstanty. Tedy matematicky. Je to trochu těžší na představu než pevný váleček přezdívaný „Velký K“, ale smrtelníci prý změnu nepoznají. „Změny nebudou v každodenním životě viditelné,“ ujišťuje fyzik Jens Simon. Přesné měření je přitom pro lidstvo odjakživa zásadnější, než si obvykle připouštíme. „Kdyby starověký stavitel nepřišel na předepsané porovnání základní míry lokte k vládci, za trest by ho popravili,“ připomíná současný světově úspěšný obchodník s vysoce přesnými měřicími přístroji Petr Bilavčík z Uherského Brodu.

Loket Egypťana
Ani pyramidu by nebylo možné postavit bez jasné délkové jednotky. Egypťané proto stanovili míru jednoho lokte. Od ohybu ruky po konec prostředníčku to bylo přibližně 53 centimetrů. Což svědčí o nevelkém vzrůstu poddaných krásné Kleopatry, protože „pražský loket“ byl za Přemysla Otakara II. přesně 59,1 cm a v roce 1268 se stal první oficiální měrnou jednotkou našeho území. Fungovalo také zrno ječné (0,494 cm) a stopa moravská (29,59 cm) byla kratší než stopa česká (29,635cm).

Nejdůležitější zlom nastal v roce 1871, kdy jsme se začali s ostatními poměřovat podle metru. Původní délka byla odvozena jako desetimiliontina délky poledníku, byl zhotoven originál v podobě platino iridiové tyče a každý členský stát soustavy dostal svou kopii. Později byl metr upřesněn na 1 650 763,73násobek vlnové délky záření atomu kryptonu a v roce 1983 na délku, kterou urazí světlo ve vakuu za určitý zlomek sekundy. Nic si z toho nicméně ne dělají ve Velké Británii ani v USA, kde se stále hraje na míle (1 609,344 metru). „Jeden akr rolník obdělal za den, když nám něco spadne do vody, také si to lépe představíme dvě stopy hluboko než 60 centimetrů hluboko. Tyhle míry mají svou logiku,“ píše ve své knize americký spisovatel John Marciano na obhajobu starých pořádků.

Čas spát, čas vstát
Diskuse se naopak nepřipouští v určování času. Na celém světě má den 24 hodin, každá hodina 60 minut a každá minuta 60 vteřin. Šedesátková soustava vznikla v Sumeru a Akkadu, tedy v hlavách Babyloňanů nejpozději tři tisíce let před naším letopočtem.

Skutečně přesné měření času se stalo zásadním v době mořeplaveckých objevů, kvalitní chronometry stály jako třetina lodě a Angličané je odmítali prodávat konkurenci, tedy dalším oceánským velmocem. Dnes jsou nejpřesnější atomové hodiny, které se rozcházejí maximálně o sekundu za miliony let. Bez jejich míry se obejdou prakticky už jen mizející pralesní kmeny. Tito divocí lidé vítají dobrodruhy větou: „Vy máte hodinky, my máme čas.“ A smějí se.

Teplotní konkurence
Měřit teplotu lze podle dvou jasných referenčních bodů. Jedním z nich je nula. Přesto neexistuje světově jednotné měření. Anders Celsius, nám nejlépe známý švédský fyzik, si vytyčil jako nulu bod varu vody při tlaku vzduchu 1 013 hPa a bodem 100 bylo tání ledu za stejných podmínek. Mezitím vystavěl 100 stejných dílků. Stupnici později otočil jeho krajan Carl Linné a podle toho dodnes měříme teplotu.

Německý fyzik Gabriel Fahrenheit si určil body jiné, teplota 0 stupňů je nejnižší teplota, které se mu v roce 1724 podařilo dosáhnout (smícháním chloridu amonného, vody a ledu), 98 stupňů je teplota lidského těla. Řídí se pod něj USA. Vědecká obec dává přednost třetímu pánovi. Je jím William Thomson, známý pod šlechtickým jménem lord Kelvin of Largs. Tento Skot určil, že nelze jít pod teplotu 273,15 stupňů Celsia, a ta je pro něj nulou.

My smrtelníci naštěstí umíme upéct štrúdl i s příměsí surovin od oka, v čase si vy pomoci akademickou čtvrthodinkou a teplotu ošálit acylpyrinem.

text: Jakub Hlaváč

Posledných tridsať rokov je priamym účastníkom týchto zmien aj Petr Bílavčík prostredníctvom vlastnej spoločnosti Prima Bilavčík, s. r. o. V rozhovore sa dozviete, ako sa podľa jeho názoru mení trh s meracou technikou, a aj o dvojici zariadení, ktoré v Českej republike ani na Slovensku nemajú konkurenciu.

V tomto roku oslavuje firma Prima Bilavčík tridsať rokov pôsobenia na trhu. Čo považujete za najvýznamnejšie míľniky v histórii firmy?
Momentů, které se zpětně ukázaly jako přelomové, jsme za ty tři dekády zažili hodně. Jeden z nich přišel okolo přelomu tisíciletí, kdy jsme ke stávajícímu portfoliu postupně začali přidávat sofistikované systémové stroje a software od předních světových výrobců jako Werth, Faro, Accretech apod. Možná ještě významnějším zlomem byla změna filozofie společnosti o dalších několik let dříve. Z prodejce měřicích technologií jsme se transformovali na poskytovatele komplexních metrologických služeb. Dnes umíme nejen navrhnout řešení, dodat měřicí zařízení a následně zajišťovat jeho servis i kalibraci, ale navíc děláme pro zákazníky pravidelná metrologická školení a pod obchodní značkou „Online metrolog“ dokážeme zajistit komplexní služby metrologa v závodě. Svým způsobem lze považovat za milník také to, že se mi podařilo dát dohromady skupinu odborníků, která je základem naší firmy a dokáže řešit ty nejsložitější technické úkoly.

Aké sú aktuálne trendy v meracej technike?
Zaprvé je to vznik a rozvoj velmi pokročilých měřicích strojů, jako je například CT německého výrobce Werth. Druhým silným trendem je důraz zákazníků na kvalitní a rychlý servis dodaného zařízení. Firmy se už přesvědčily, že sebelepší měřicí stroj je jim k ničemu, pokud má časté a dlouhé servisní odstávky. A konečně je to outsourcing metrologie jako kompletní služby včetně všech zodpovědností a pravidel, tedy to, co nabízíme pod značkou Online metrolog.

Dôležitou súčasťou implementácie Priemyslu 4.0 je aj dôraz na kvalitu výrobkov a výrobných procesov. Aký vplyv má tento trend na požiadavky týkajúce sa meracej techniky?
Odpověď je obsažena již ve vaší otázce. Prvotním předpokladem řízení kvality výrobků je vybavení závodu kvalitní, spolehlivou a přesnou měřicí technikou. Je to i záležitost prestiže – na potenciální zákazníky dnes stěží uděláte dobrý dojem, pokud jezdíte luxusní limuzínou, ale na oddělení kvality ve vaší firmě povrzává 15 let starý neudržovaný stroj. Dalo by se to přirovnat k závodům F1. Těžko si představit, že by se časy formulí měřily dosluhujícím budíkem z nočního stolku. Vždyť výrobní procesy a rychlost dodávek dnešních průmyslových podniků se v jistém smyslu podobají preciznímu soukolí závodů F1. Pojem Průmysl 4.0, respektive v našem případě Kvalita 4.0, je často vnímán ryze technicky, jako plná automatizace s využitím nejmodernějších IT technologií. Je to ale především změnový proces, který si musí každý manažer v průmyslu nejprve ujasnit ve vlastní hlavě a pochopit všechny souvislosti. Technologicky pokročilá kontrola kvality k tomu neodmyslitelně patří.

Ako jediní v Českej republike a na Slovensku máte akreditované pojazdné laboratórium. Aké je jeho využitie a technické vybavenie?
Toto unikátní zařízení, u nás již druhé v pořadí, má plné vybavení stálé laboratoře a lze jej připravit pro nejrůznější měřící či kalibrační úlohy přímo u zákazníka. Jednoznačnou výhodou je minimalizace ztrátových časů a odstranění rizika poškození či ztráty měřidel při svozech. Návaznost na tuto mobilní laboratoř má i naše služba poskytování externího metrologa. Máme zpracovaný speciální akreditovaný postup provádění kalibrací a převzetí kompletních metrologických povinností v závodě zákazníka.

Ďalšou vašou pýchou je centrum počítačovej tomografie. Aké merania v ňom realizujete?
Tomografické centrum u nás ve firmě se dynamicky rozvíjí. Jedná se o přelomovou techniku měření, která je stokrát rychlejší a v jednom měření generuje daleko větší objem dat než tradiční postupy. Počítačovou tomografií lze řešit i úlohy, na které bychom museli konvenčními metodami používat širokou škálu zařízení a v mnoha případech by měření bez zničení dílu nebylo vůbec možné. Vedle průmyslu nacházejí CT stroje Werth uplatnění také v oblasti historie, stavebnictví, dřevozpracujícího průmyslu, elektrotechnickém průmyslu a jinde. Kromě samotného měření totiž umožňují také analýzu a digitalizaci předmětných dílů. V průmyslu se k těmto výhodám přidává ještě 100 % online kontrola přímo ve výrobním procesu, jak jsme o tom už hovořili v souvislosti s Průmyslem 4.0. Mimochodem, byli jsme první firmou v regionu, která dokáže takového CT zařízení akreditovaně kalibrovat, školit i servisovat. To vše je podpořeno certifikátem od Úřadu pro jadernou bezpečnost.

Veľa úsilia venujete spomínaným školeniam – museli ste pre pandémiu koronavírusu meniť ich obsah, resp. formu?
Kontinuální vzdělávání zaměstnanců nabývá na významu, protože se stoupající náročností technologií rostou také nároky na obslužný personál. Nejhorší investicí je koupě výkonného stroje za desítky milionů, který nakonec obsluha využívá sotva na 10 % jeho potenciálu. Naše Prima Akademie je orientovaná na oblast metrologie jako celek, tedy nejenom na kalibrace, ale i na měření dle výkresové dokumentace, normy a podobně. Školení provádíme prezenčním způsobem, v současné době samozřejmě za dodržování všech hygienických opatření. Na dálku by to ani dost dobře nešlo –klademe totiž důraz na zapojení praktických ukázek, nebo v některých případech i začlenění praktických úkolů. Pro tento účel jsme vybudovali školicí středisko vybavené moderními technologiemi včetně propojení na jednotlivé stroje, což umožňuje zadávat úkoly ze školicí místnosti přímo do strojů v laboratořích.

Súčasťou ponuky je aj e-shop meracej techniky. Je to stále skôr doplnková služba pre jednotlivcov, alebo si už zákazníci zvykajú nakupovať tovar priamo bez komunikácie s obchodnými zástupcami?
Online byznys prošel za posledních pár let nepředstavitelným rozvojem, který pandemie ještě urychlila. Před pár lety si většina z nás neuměla představit, že si budeme objednávat oběd nebo vajíčka do lednice po internetu. Dlužno ale říct, že svět běžných spotřebitelů a svět nákupních oddělení velkých společností se v tomto ohledu diametrálně liší. Navíc jsme firma, která se z větší části zabývá prodejem systémových strojů, a ty si bez série osobních konzultací zatím objedná málokdo. Přes e-shop v současné době prodáváme převážně menší měřidla, nicméně očekávám, že ve střednědobém horizontu i zde dojde k výraznému posunu. Třeba v Německu se už dnes přes internet docela dobře prodávají některé typy průmyslových strojů nebo dopravních prostředků a náš obor bude nepochybně dříve či později tento nezvratný trend následovat.